Neustále se vychylovat a vracet se zpět do středu
Vše v těle (i mezi námi lidmi) je o vzájemné komunikaci – jednotlivých buněk i celých orgánů mezi sebou. Vždyť ve výsledku spolu oni všichni tvoří jedno fungující tělo, které se umí překrásně smát, vesele tančit nebo třeba naprogramovat počítačovou hru o zpívajících jednorožcích ve skafandrech (prosím, vytvořte mi ji někdo!). Fascinujícím příkladem komunikace na úrovni buněk i orgánů je spolupráce bloudivého nervu (nervus vagus) s mikrobiomem, mozkem i sympatickým a parasympatickým nervovým systémem mnoha tělních orgánů (ale o tom třeba někdy příště). Pokud komunikace nefunguje – je slabá, nejasná, či naopak intenzivní a chaotická – vzniká mnoho zdravotních problémů.
V našem těle žije kromě symbiotických bakterií také mnoho symbiotických virů a hub. I ty s námi musí vycházet, často na základě směnného obchodu – já ti dám tu a tu látku, ty mi za ni pronajmeš pěkný pokojíček na bydlení v tenkém střevě. Ovšem ne každý podnájemník je ukázkový. A co teprve lupiči a nepovolení obyvatelé? I ti jsou součástí našich každodenních životů a je to dobře. Pokud by vše na světě fungovalo naprosto bezchybně a všichni by byli stále jen šťastní, svět by se zhroutil, protože by upadl do stereotypu, nudy, přestal by štěstí vnímat a začal by útočit na své bližní. Lidé by z nudy válčili mezi sebou a jejich buňky včetně imunitního systému by vypadaly jako znuděná armáda, která má všechny zbraně a moc, ale plení a ničí okolí, protože nemá rovného soupeře. Tak vznikají i autoimunitní onemocnění.
Například lupénka, zánětlivé autoimunitní onemocnění kůže, může být zářným příkladem přeaktivování tvorby kožních buněk na základě chaotických a nepřesných zánětlivých signálů. Zpět z buněk kůže pak nepřichází žádné “už je nás tu tolik, že se mačkáme a umíráme; přestaň nás tvořit.” A pokud přichází, tak není vyslyšeno, protože poslíček se zprávou po cestě usnul nebo se mu zkrátka nechce pracovat. I rakovina v mnoha případech není sama o sobě problémem, ale spíše signálem těla v reakci na nerovnováhu – je autoimunitní odpovědí na přestimulovanost.
A to nás přivádí zpátky k houbě chaga i Black Stuff. Je to totiž přesně ten typ popichovače, který zajišťuje, aby se naše buněčná armáda nenudila. Je to náš pomocník, ale jako všechno na světě nefunguje sám o sobě jako zázračná pilulka. Zázračnou pilulku nenajdeme ani v lékárně, a pokud se bude zdát, že ano, pak nebude fungovat dlouhodobě. Pokud totiž není naše tělo donuceno pomoct si samo a zvnějšku mu dodáváme vše klíčové – enzymy, hormony a jiné signální i výkonné molekuly – přestane si dávat pozor, přestane je samo produkovat, zleniví a bude zcela závislé na externím přísunu všeho potřebného. Vysazení téhle zázračné pilulky jeden jediný den by pak mohlo znamenat smrt. Vzdáváním se odpovědnosti za své nemoci a problémy se totiž také vzdáváme práva na podporu svého zdraví. A stát se nesvéprávnou loutkou by byla ohromná škoda. Každým drobným krůčkem v investici do svého zdraví se zlepšujeme na všech úrovních života … Black Stuff aktivuje tělo samotné; činí ho soběstačným a silným. Cítíte teď stejně jako já takovou chuť do života a touhu se zlepšovat?
Jak do rovnováhy zapadají neustále zmiňované elektrony a elektrické náboje? Lidské tělo je jako každá hmota ve vesmíru nahuštěnou formou energie. Tato energie pochází z elektronů a ty musí být v rovnováze; ve vzájemné interakci a komunikaci. Pokud je tahle interakce příliš agresivní, tělo se trhá náporem oxidativního stresu. Pokud je příliš netečná, tělo je apatické a chřadne.
Každý extrém je škodlivý a jako studovaný molekulární biolog musím stejně jako Veru připomenout dávná slova Philippa Aureola Theophrasta Paracelsa: “Jed od léku odlišuje pouze dávka.” Nic totiž není samo o sobě přímo jedem či lékem – a teď nemluvím pouze o těchto dvou komoditách, ale o všem, s čím přicházíme do styku.
Black Stuff není řešením všeho a možná není ani pro každého. Ale může být dalším chybějícím dílem skládačky na cestě za podporou zdraví. Správnou absorpcí vitamínů, minerálů, vody a nutrientů můžeme podpořit činnost těla, které na určitých úrovních dlouhodobě strádá a zlepšit si tak například kvalitu vlasů, nehtů a pokožky, reflux, oteklost končetin i obličeje, bolesti a záněty kloubů, sníženou imunitu, trávicí obtíže, bolesti hlavy i kocoviny. Funguje dokonce i u zvířat s podobnými obtížemi (s laskavým vyjmutím kocoviny) – což není takový div, jejich biologie se od naší v základu příliš neliší. Ale pozor! Black Stuff funguje pro každého jedince individuálně, v synergii s jeho genetikou, epigenetikou a kontextem prostředí. Neslibuje konkrétní účinky, protože podporuje vaše individuální zdraví a fungování těla, a zlepšení se proto projeví na úrovni, na které konkrétně vaše tělo strádalo. Black Stuff je nástroj k vyzkoušení, ne lék, potravina ani zázrak. Je to prostředek, jak podpořit své tělo tolik, aby zvládlo regenerovat samo přesně tak, jak potřebuje.
Ufff. Informací a jejich zasazení do kontextu bylo více než dost.
Shrňme si tedy velmi jednoduše, jakým způsobem Black Stuff působí:
- Zbavuje tělo těžkých kovů, toxinů, parazitů i volných radikálů – má antioxidační vlastnosti.
- Udržuje rovnováhu v procesech buněk těla i mikrobiomu – navozuje homeostázu.
- Pomáhá vstřebávat živiny, vitamíny a minerální látky – je účinným transportérem.
Proč jsem paf z Black Stuff Vol. 2
Proč jsem paf z Black Stuff Vol. 3
Proč jsem paf z Black Stuff Vol. 1
Každá kapsle je malá posila s velkým dosahem. Zkusíte tu svoji?
