(Co je to Black Stuff se můžeš dozvědět i v tomtu animovaném videu – zde.)
Jak Black Stuff ovlivňuje naše zdraví na více rovinách, než se na první pohled zdá.
Co mi chybí?
Žijeme v době, o jaké se našim předkům v lecčem ani nesnilo. Věda i technologie nám přináší mnoho ověřených poznatků, vše se propojuje, nemoci se daří léčit efektivněji, vice se dbá na psychické zdraví a téměř na vše existuje někde zapsaná rada. Tak proč se cítím tak zmatená, roztěkaná a ne tak docela vitální a šťastná na těle i na duši?
Najít řád v chaosu
Jedním z důvodů může být přehlcení informacemi. Najdeme je všude, ale s velmi odlišnou relevancí. Každý žije ve své vlastní bublině “pravd” a sebe-potvrzujících klamů. Ostatně, co a kde je ta objektivní pravda, ten svatý grál všech lidí na Zemi? Nejspíš není a nebude. Každý z nás je jiný. Lišíme se geny, epigenetickými znaky i prostředím, ve kterém jsme vyrostli a žijeme. A proto, byť na obecné rovině naše těla i mysli vyžadují stejné hmotné i nehmotné nezbytnosti, ve způsobu, typu i provedení se rozcházíme. V rámci druhu se naše biologie shoduje, a na úrovni jedince se přece tak liší. Nevíme, jakou cestu zvolit, protože cest je jednoduše příliš mnoho a neexistuje pouze jediná správná.
Některých fyzických i psychických neduhů v této době ovšem viditelně přibývá – civilizační a chronická onemocnění a stres, potíže se spánkem i trávením, prudké změny nálad, kožní problémy, nepravidelná stolice… Problémy dnes natolik běžné, že je považujeme za přirozené komplikace každodenního života; vlastně přestaly být problémy. Dávno jsme zapomněli (nebo jsme nikdy skutečně nevěděli), že tohle by nemusel být náš status quo, stabilní stav, do něhož se každý den budíme a v němž usínáme.
Jsme dalece pod optimem fungování našeho těla. Částečně to pramení z přemíry stresu a stimulů, částečně z nedostatku plnohodnotné stravy krmené kvalitním krmivem či pěstované na kvalitním substrátu, který neobsahuje jen anorganické složky, ale také organické látky a živé mikroorganismy. Jíme potraviny z velkochovů a průmyslového zemědělství, půda je vytěžená, jídlo dostatečně nevoní a nemá výraznou chuť, ačkoli přesně k tomu jsou naše smysly určené. Leckdo se možná pozastaví: “Já ale nakupuji zdravé potraviny, spoustu luštěnin, ovoce a zeleniny od farmářů, většinu v bio kvalitě.” Pokud ovšem i tak cítíte výkyvy energie a trápí vás chronické potíže, čtěte dál. Problém totiž může tkvít na jiné úrovni, než primárně řešíme.
Každý, kdo se zajímá o zdravou stravu, si uvědomuje, jak důležité je ve stravě přijímat minerální látky. Ač samy o sobě nemají výživovou hodnotu, v těle fungují jako nezbytné kofaktory důležitých enzymů a slouží například pro transport vody. Proto také řídí většinu procesů v těle – regeneraci, růst, vedení nervových vzruchů, regulaci látkové výměny a trávení. Jsou naprosto esenciální.
Všechny minerální látky mají v organismu nenahraditelné role:
- hořčík, fosfor a mangan jsou nutné pro tvorbu ATP – zdroj energie v těle;
- imunitní systém vyžaduje měď, zinek, železo a selen;
- pro hormonální regulaci potřebujeme železo, mangan, zinek, měď, hořčík, draslík a jód;
- pro zdraví kostí je důležitý vápník, hořčík, fosfor, zinek, mangan a bor;
- vitaminový a enzymatický metabolismus vyžaduje kobalt, zinek, měď, draslík, mangan, hořčík, železo, vápník a molybden;
- krevní oběh potřebuje železo a měď;
- pro nervový systém je nezbytný draslík, sodík, vápník, zinek, selen, hořčík, železo, chrom, měď, jód a lithium.
Stojí doplňky stravy za to?
Pokud zjistíme, že nám některá minerální látka chybí, začneme brát potravinové doplňky. Bohužel často bez efektu. Není totiž až tak důležité, jaké množství látky ústy přijmeme, ale jaká část z něj je biologicky dostupná – tedy jaké množství skutečně pronikne k orgánům a buňkám a bude vstřebáno a využito. Totéž platí například i pro léky – ne vždy se celá přijímaná dávka dostane do těla a s tím musíme při dávkování počítat. Biologickou dostupnost látky ovlivňuje mnoho faktorů – náš aktuální zdravotní stav, stav střevního mikrobiomu, epigenetické nastavení, míra stresu, schopnost transportovat látku přes střevní epitel… Často se tak z drahých doplňků stravy nevědomky stává jen “drahý bobek” bez kýženého efektu.
Pojďme se nyní podrobněji podívat na transport látky do organismu. Většina minerálních látek potřebuje pomoc, abychom je vstřebali. Takovou pomocí může být chelatace. Chelatace je proces vazby organické sloučeniny na kationt, nejčastěji kovu, za vzniku komplexního chelátu. Jinými slovy je to proces rozkladu, navázání a transportu minerálních látek v trávicím traktu. Takto projdou minerální látky skrze střevní epitel do krve a mohou být transportovány na cílové místo – k určitému orgánu a jeho buňkám. Je důležité, aby vzniklý chelátový komplex nebyl příliš velký, protože tím je jeho biologická dostupnost značně snížena. Bylo také zjištěno, že na rozdíl od vstřebávání vitamínů je chelatace a vstřebávání minerálních látek v lidském těle neefektivní a velké množství námi projde nevyužito (vzpomínáte na drahý bobek?). Jistě také víte, že deficit živin, vitamínů i minerálních látek způsobuje mnoho zdravotních komplikací a může vést až k nemoci, v krajních případech ke smrti.
Jak tedy vstřebávání látek podpořit? Dozvíte se v dalších článcích.
Proč jsem paf z Black Stuff Vol. 2
Proč jsem paf z Black Stuff Vol. 3
Proč jsem paf z Black Stuff Vol. 4
Zdroje:
- Bielik, V.; Kolisek, M. Bioaccessibility and Bioavailability of Minerals in Relation to a Healthy Gut Microbiome. Int. J. Mol. Sci. 2021, 22, 6803. https://doi.org/10.3390/ijms22136803
- Judith R. Turnlund (1991) Bioavailability of dietary minerals to humans: The stable isotope approach, Critical Reviews in Food Science and Nutrition, 30:4, 387-396, DOI: 10.1080/10408399109527549 https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/10408399109527549
