Optic flow a naše tolerance vůči stresu

(Více o optic flow se můžeš dozvědět i v tomtu animovaném videu  zde.)

 

Tento článek reaguje na aktuální situaci ve světě, spojenou se zvýšenou přítomností stresu a úzkosti ve společnosti. Ať už se jedná o stres akutní, či dlouhodobý, každý na stres reaguje jinak a naše tolerance vůči němu je ovlivněna řadou faktorů (například genetickými, epigenetickými, vývojovými, psychologickými či neurochemickými). Dobrou zprávou je, že nad svou reakcí máme do určité míry kontrolu, a dokonce si můžeme svoji stresovou odolnost vědomě zvyšovat. Vím, že někdy je těžké jednat racionálně, když vám myšlenky halí úzkost. Proto bych vám v následujícím článku chtěla nabídnout jednoduchý (a přitom účinný) způsob, jak mít své emoce více pod kontrolou a zvýšit si toleranci vůči stresu. Aplikovat ho lze okamžitě. Pro dlouhodobý účinek doporučuji učinit z této techniky svou ranní rutinu. Ne, nejedná se o meditaci. Jedná se o cílený pohyb prostorem, v angličtině by se řeklo forward ambulation, a s ním spojený optic flow neboli optický tok. Nevědomky tuto antistresovou techniku děláme vlastně všichni. 

Co je to optic flow a proč by nás to mělo zajímat

Všichni jsme již obeznámeni s uklidňujícími účinky meditace. Ne každý si ale dokáže představit začít své ráno meditací a z různých důvodů je pro něj proveditelnější mít spíše dynamický začátek dne. Vhodnou alternativou pak tedy může být ranní procházka. Pobyt venku má blahodárný účinek jak na naše tělo, tak i mysl. To nám potvrzují vědecké studie, ale i obyčejný selský rozum (1). Zajímavé ovšem je, že záměrným načasováním toho, kdy a co venku budeme dělat, můžeme vědomě regulovat aktivitu určitých oblastí v mozku a mít tak lépe pod kontrolou své reakce v průběhu nadcházejícího dne.

Pojďme si to tedy rozebrat. Ranní procházka, a s ní spojený pohyb našeho těla kupředuforward ambulation - totiž způsobí fenomén zvaný optic flow. Podle stanfordského docenta neurobiologie a oftalmologie, Andrew Hubermana, se v  optic flow nacházíme, kdykoli se pohybujeme prostorem - při chůzi, za běhu či při řízení. A jaký účinek to má na náš mozek? V podstatě dochází ke zmírňování nervové aktivity v mozkové struktuře známé jako amygdala. Jednou z mnoha funkcí amygdaly, kterou si můžete představit jako takovou mandli v našem mozku, je kontrolovat automatické reakce spojené se strachem, úzkostí či detekcí ohrožení. V případě, že ve svém okolí zpozorujeme blížící se nebezpečí, amygdala se nás pokusí ochránit spuštěním reakce “bojuj, nebo uteč”. Pozorovat na sobě můžeme například zvýšený pocit úzkosti a stresu. Každému se tato reakce spustí na základě jiného podnětu, záleží, jak moc reaktivní vůči svému okolí jsme. No a u nás u žen záleží také na hormonech. 

V mnoha studiích bylo zjištěno, že pohybem v prostoru vytváříme optic flow, který snižuje aktivitu již zmíněné amygdaly, a tím snižuje úzkost. Jednou z nich byla studie prováděná na myších. Ukázalo se, že myši, které se pohybovaly kupředu a jejich oči přitom těkaly ze strany na stranu, což je přirozená součást tohoto pohybu, generovaly onen optic flow, v jehož důsledku se u nich snížila aktivita amygdaly (2). Zjednodušeně řečeno, myši se tím prostě hodily do pohody. Podobné výsledky potvrdily i jiné studie dělané na lidech (3).

Když se tedy rozhodneme jít ráno na procházku, pohybem v prostoru si můžeme snížit pocit úzkosti, a naopak navodit pocit bezpečí. Zároveň zlepšíme svou schopnost zachovat klid ve stresových situacích, protože budeme schopni lépe vyhodnotit, co pro nás v daný moment opravdu představuje nebezpečí, a nad čím je naopak lepší mávnou rukou. Je to ideální příprava na nadcházející den, který s sebou může přinést mnoho nečekaných událostí. Je jedno, jestli nás ten den čeká vyřizování množství emailů nebo vyhlášení celostátního krizového stavu, ve většině případů je pro nás výhodné být vůči okolí vnímavé, ale ne přehnaně reaktivní. 

Ať už se tedy rozhodneme pro meditaci, nebo procházku, nejdůležitější je především najít to, co vyhovuje vám samým. 

Akční kroky

Snaž se rozvrhnout si svůj den tak, aby se součástí tvého rána stal výše zmíněný pohyb prostorem kupředu. Může se jednat o 10minutovou procházku parkem nebo třeba záměrné zaparkování auta o 3 bloky dál. 

Reference:

  1. White, M., Alcock, I., Grellier, J., Wheeler, B., Hartig, T., & Warber, S. et al. (2019). Spending at least 120 minutes a week in nature is associated with good health and wellbeing. Scientific Reports9(1). doi: 10.1038/s41598-019-44097-3
  2. Macé, É., Montaldo, G., Trenholm, S., Cowan, C., Brignall, A., Urban, A., & Roska, B. (2018). Whole-Brain Functional Ultrasound Imaging Reveals Brain Modules for Visuomotor Integration. Neuron100(5), 1241-1251.e7. doi: 10.1016/j.neuron.2018.11.031
  3. de Voogd L.D., Kanen, J.W., Neville, D.A., Roelofs, K., Fernández, G., Hermans, E.J., Eye-Movement Intervention Enhances Extinction via Amygdala Deactivation. (2018). J Neurosci. 2018 Oct 3;38(40):8694-8706. doi: 10.1523/JNEUROSCI.0703-18.2018. Epub 2018 Sep 4. PMID: 30181134; PMCID: PMC6596227.

tereza-celbova