aneb udržitelné soužití se sluncem
Foto: The Fifth Sacred Thing by Jessica Perlstein www.jessicaperlstein.com
Kam sahá síla slunce?
Pohlazení slunečními paprsky po těle = hřejivé slunce v duši.
Slunce není pouze prostředníkem při výrobě vitamínu D. Je obecně skvělým zdrojem energie a života (však i ta nejkvalitnější červená vína s nejvyšším obsahem resveratrolu rostou na prudkém slunci; 1), pomáhá s astmatem, zlepšuje náladu, snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, podporuje regeneraci a navozuje uvolnění. Po dopadu slunečních paprsků na co největší povrch těla také dochází k tvorbě a efektivnímu přenosu signální molekuly NO (oxidu dusnatého) z buněk kůže do krevního oběhu, kde pozitivně působí na rozšíření cév, zvýšení průtoku krve a snížení krevního tlaku (2). Ne nadarmo máme slunce asociované s pozitivními emocemi a uzdravováním: “Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.”
Sluneční svit je také naším hlavním synchronizátorem cirkadiánních rytmů, tedy fázování aktivit našeho těla (kdy vstáváme, kdy trávíme, kdy zvládneme intenzivní fyzickou zátěž, kdy naopak tu kognitivní nebo kdy začneme zívat a usínat). Měj také na paměti, že takový nabuzující efekt mají i světla žárovek a displeje našich technologických hraček.
Jak je to se spektrem jeho vlnových délek? Sluneční svit je formou elektromagnetického vlnění v ultrafialovém, viditelném a infračerveném spektru.
Viditelné je primárně zdrojem světla, které jsme schopni zachytit zrakem, ale také tepla a fotosynteticky aktivní radiace pro rostlinky.
Infračervené je více tepelné a nastavuje biorytmy (tento typ světla a jeho vliv na funkci mitochondrií a tvorbu energie si naši pozornost v budoucnu rozhodně ještě získá).
Ultrafialové sluneční záření je do značné míry absorbováno atmosférickou ozonovou vrstvou, zbytek k nám ale proniká. Nejpodstatnějšími složkami pro nás jsou UVA a UVB, které podporují v těle syntézu vitamínu D, ale při příliš intenzivní a dlouhotrvající expozici mohou přispívat ke spálení, rychlejšímu stárnutí kůže a poškození zdraví. Intenzita UV záření stoupá s nadmořskou výškou, pozor si proto dej obzvláště na horských túrách.
Pojďme nyní věnovat trochu více pozornosti vitamínu D. Zároveň věřím, že “solarpunk” opalování a problematiky SPF a vitamínu D pro Tebe vlastně žádným punkem nebude, protože se o téma dost možná již nějakou dobu zajímáš sama.
Vitamín D(ne)
Vitamín D možná není tak samospasný, jak má společnost poslední dobou sklony hlásat, a lze se jím i předávkovat, nicméně s ním bylo propojeno mnoho podpůrných účinků. V první řadě je to jeho podpora funkce imunitního systému a podíl na snížení zánětu. Pozitivní efekt má i na spánek, plodnost a hormonální rovnováhu (podpoří i při endometrióze, PCOS či menopauze a v těhotenství), na výkonnost, dýchací soustavu, růst tkání, metabolismus vápníku a psychiku (3, 4).
Syntéza vitamínu D začíná právě při vystavení naší pokožky slunci. Složitými metabolickými ději se zaobírat nebudu, důležité je ale vědět, že pro výrobu vitamínu D potřebujeme určitou formu cholesterolu (hned se obávaného škůdce bojíš trochu méně, že(a)no?), který je štěpen UVB zářením, a že na cestě za aktivním vitamínem D stojí nejprve vitamín D3, který z kůže přechází do jaterních buněk a je dále přeměňován do finální, biologicky aktivní podoby.
To, jak efektivní syntéza vitamínu D bude, ovlivňuje řada faktorů, mezi které patří roční období, podnebné pásmo, denní doba a intenzita slunečního záření, pigmentace kůže a genetika, používání opalovacích krémů, medikace (statiny), zdravotní stav, věk či intenzita a (ne)šetrnost mytí. Používáním mýdla totiž pokožku více vysušujeme a část cholesterolu smýváme. Sušší typ kůže obsahuje cholesterolu dokonce přirozeně méně. Tmavší typy pleti zase více slunečního světla svým pigmentem odstíní, a na slunci proto vydrží mnohem déle bez úhony, ale také potřebují o to delší čas, aby došlo k tvorbě dostatečného množství vitamínu D3. Na základě našeho původu, krevních testů a těchto biochemických zákonitostí si pak snadno můžeme odvodit, kolik času na slunci zhruba můžeme bezpečně strávit, abychom z něj vytěžili co nejvíce, případně kolik vitamínu D3 pro nás bude vhodné suplementovat.
Pro většinu lidí mimo tropický podnebný pás je doplňování vitamínu D jedním ze základních kamenů každodenní suplementace (ať už to tuší, nebo ho zatím neberou). Je proto vhodné věnovat výběru tohoto doplňku náležitou péči. My za Systers doporučujeme formu vitamínu D3 s vitamínem K2, který s vitamínem D synergicky podporuje vstřebávání a transport vápníku přímo do zubů a kostí a zabraňuje tak jeho nežádoucímu ukládání do jiných tkání. Vitamín K2 také zabraňuje poškozování neuronů volnými radikály a přispívá k produkci jejich ochranného a vodivého myelinu – sečteno a podtrženo, s vitamínem K2 podpoříte kosti, zuby i pevné nervy. Kombinaci vitamínů D3 + K2 najdete jednoduše přímo u nás na e-shopu.
Vitamín D doplňuj ideálně dopoledne, protože jeho aktivita by se odpoledne a večer bila s produkcí melatoninu a hůře by se ti pak spalo. Tenhle mechanismus je evolučně silně zakonzervovaný, protože dříve jsme na slunci trávili čas už od svítání a naopak později odpoledne už byli schovaní, socializovali se u ohně a pomalu se připravovali na spánek.
Z pláže marodem
Abychom si nezáměrné vystavování se slunci i účelné opalování zařadili ještě do širšího kontextu, který definitivně vykreslím v následujícím umírněně punkovém článku, díky kterému možná přehodnotíš pár svých životních strategií, přihodím teď ještě jeden zajímavý biologický fakt:
Z nárazového vystavení se prvním intenzivním letním paprskům můžeš dostat angínu.
Proč tomu tak je? Před zdravotními komplikacemi způsobenými intenzivním slunečním zářením nás aktivně chrání pigmentace kůže a kyselina trans-urokanová vylučovaná potem. Pigment ovšem po zimě spí hluboko v melanocytech a trans-urokanová kyselina na pohlcení UV sama nestačí, přechází na formu cis a ta se zpětně vstřebává do kůže, silně potlačuje imunitu a my pak snáze ulehneme v největším horku nemocní (5). Jak na potvoru, co?
Tento poznatek nám pro začátek dává lehkou nápovědu, jakým způsobem se ke slunečnímu záření (doslova) nestavět.
Akční slunečný krok
Vystav během 10 minut ráno co největší povrch své kůže co nejpřímějšímu slunci. Večer si zase odpočiň sledováním červeného západu a pak už se ideálně nepřesvicuj – především modrým nebo příliš silným světlem. Nastavíš si tak optimální biorytmus těla – řekneš svým orgánům, kdy vstávat, kdy spát, kdy trávit, kdy cítit dostatek energie, a kdy naopak energii dobíjet. Nezapomínej sluneční (o)záření dostatečně kompenzovat hydratací spolu s vitamíny a minerály (doporučujeme vyzkoušet skleněné kapsle Quinton).
* * *
Je nad slunce jasné, že není namístě mít ze slunce strach, nebo naopak k jeho síle nepřistupovat s respektem. Žádný extrém nám nebude sloužit dlouhodobě a naším cílem je najít tu akurátní prosluněnou cestičku středem.
Doufám, že jsem Tě teď dostatečně natěšila na Solarpunk článek Vol. 2, kde si povíme, proč pobytu na slunci nepřikládám stejný význam jako opalování.
Zdroje
(1) https://www.systers.bio/resveratrol-starnuti-shledan-vinnym/
(2) Holliman G, Lowe D, Cohen H, Felton S, Raj K. Ultraviolet Radiation-Induced Production of Nitric Oxide:A multi-cell and multi-donor analysis. Sci Rep. 2017;7(1):11105. Published 2017 Sep 11. doi:10.1038/s41598-017-11567-5
(3) Aranow C. Vitamin D and the immune system. J Investig Med. 2011 Aug;59(6):881-6. doi: 10.2310/JIM.0b013e31821b8755. PMID: 21527855; PMCID: PMC3166406
(4) Gominak SC, Stumpf WE. The world epidemic of sleep disorders is linked to vitamin D deficiency. Med Hypotheses. 2012 Aug;79(2):132-5. doi: 10.1016/j.mehy.2012.03.031. Epub 2012 May 13. PMID: 22583560
(5) materiály PřF UK
