Zpříjemni si chladné podzimní počasí, zvyš svoji odolnost a dopřej odpočinek i své peněžence

Sezóna podzimu žádá o audienci

Podzim je tady a spolu s nádherně zbarveným listím, příjemným vzduchem a možností nosit měkoučké svetry a popíjet vyšperkované kakao přichází také pár rizik v podobě snížené imunity a všudypřítomných viróz, krizí duševního zdraví a podzimních splínů či nedostatek energie těla i mysli. Jinak řečeno: sluníčko ubývá a den se krátí, kdežto podzimní splíny, únavy a vrstvy oblečení naopak přibývají. 

Jak si takové chladné počasí zpříjemnit a ulevit zároveň i peněžence? Pár užitečných rad zadarmo může přinést právě biohacking, skrze který poznáváme a optimalizujeme sami sebe i své prostředí. 

A právě s prostředím jsme nerozlučně spojeni. Proto, jakmile započne sezónní změna přírody ukládající se postupně ke spánku (zkracování světelné části dne a snižování teploty), začíná se k podobnému “spánku” ukládat i naše tělo. Největší změna teploty a světla nastává zhruba ke konci října a nepoznáme to pouze na naší halloweenské touze obléci se do bílého prostěradla, ale také na úrovni imunity, trávení či na činnosti samotných našich genů. 

Příroda a vše živé v ní je řízeno více či méně cyklickými procesy a není radno některé z nich přeskakovat či zanedbávat. Z dlouhodobého hlediska zkrátka nejsme schopni fungovat neustále na vrcholu všech našich možností. Na podzim mějme tedy s naším tělem i myslí více trpělivosti, nechme je občas déle prospat a příliš je nestresujme mnoha výstupy z komfortu či stimulanty. Duševnímu zdraví se dnes přímo věnovat nebudu (byť většina technik níže může pomoci i s tím), rozhodně ho ale nezanedbej. Zkrátka to, co jsi levou zadní zvládala psychicky i fyzicky během léta, nemusí jít najednou tak snadno. A je to naprosto v pořádku, Sys. 

Věčné domácí (nikoliv houbové) spory o teplotu na termostatu

aneb skutečně je tak parádní žít si non-stop pohodlí v domácím přetopínu? 

Zvykli jsme si o sebe pečovat způsobem, který nás drží neustále v pohodlí. Dnes nechci psát o leckdy stresujícím vystupování z komfortní zóny, ale spíše upozornit na přírodu a její pozvolné a přirozené změny. Nemusíš si doma nechat nutně nasněžit, je ovšem jasné, že nás moderní způsob života táhne mnohem méně ven do aktuálního počasí a teplot a bezpečně nás ukolébává v celoročně stálé teplotě mezi čtyřmi zdmi. Pro určité věkové skupiny i senzitivní jedince může být takový způsob života možný a bezpečný, zdravou populaci ale paradoxně dlouhodobě oslabuje. Přestáváme být schopni přirozeně reagovat na výkyvy teplot a snáze tak podlehneme nemoci a jiným rizikům. Různí členové rodiny mají navíc samozřejmě rozdílné požadavky na teplotu, no a hádka o ručičku termostatu a finanční možnosti rodiny je na světě. 

Pozorovala jsi někdy nástup únavy, nechuti do práce a pohybu či zhoršení kvality spánku, když jsi měla doma příliš teplo? Vhodnou teplotu domácího prostředí nelze bezpečně generalizovat, Tvá babička, které se těžko chodí, vážně nemocná sousedka, sestřino miminko, perfektně odolná neteř, Tvůj partner i Ty, se svýma věčně zmrzlýma nohama, budete mít pravděpodobně odlišné tepelné nároky a rozhodně to neznamená, že máš u všech okamžitě stáhnout kohoutky topení na doporučených (a čti skutečně pouze doporučovaných) 18-20 °C. Dle doporučení WHO z roku 2018 je totiž bezpečná a vyvážená vnitřní teplota alespoň 18 °C, přičemž je nutné teplotu případně upravit pro citlivější jedince (1). Teplota nižší než 16 °C a vlhkost nad 65 % byla naopak spojena s riziky vzniku dýchacích problémů (2). Ani to ovšem není zdaleka tak směrodatné a známe mnoho odolných výjimek. 

Vnímání okolní teploty olivní mnoho faktorů, zahrnujících volbu oblečení, vzdušnou vlhkost, fyzické, genetické a fyziologické parametry Tvého těla, úroveň fyzické aktivity či jak ses dnes vyspala. Preferovaná pokojová teplota se tak může i proto během chvilky změnit. Rozdíl ve vnímání byl také zaznamenán v různých kulturách a mezi ženami a muži, přičemž ženy bývají obecně s okolní teplotou méně spokojené (3). Není na tom nic špatného, neboť se jakožto ženy v průběhu cyklu fyziologicky měníme. Zároveň to ale neznamená, že si se svými schopnostmi nemůžeme hrát a posouvat jejich hranice!

Pojď na to ovšem pomaloučku polehoučku, skrze budování vlastní odolnosti.

Krůčky k podzimní odolnosti

Našlapuj na “podzimní listí” chladu a rizik zlehka a vyber si, které ze strategií mohou pomoci právě Tobě. Některé pomocníky si můžeš koupit v obchodě, podzimní menu lze ale sestavit i úplně zdarma. Záleží čistě na Tvých preferencích, a níže proto přikládám doporučení pro obě varianty. 

[ Otužováním k zahřátí ]

Bývala jsem kdysi ohromný zmrzlík a každou zimu jen přemýšlela, jakou novou vrstvu na sebe ještě navléknu. Začala jsem si ale klást otázky, proč po určité době tělo přijme moji změnu, mně je znovu zima a musím obléct něco dalšího. Odpověď mi přišla ve slově adaptace a s ní i myšlenka, zda celý proces nemohu obrátit a nenechat tělo naopak adaptovat na snižující se počet vrstev. Tehdy tak začala má cesta k určité formě minimalismu a otužování, která mi už ušetřila mnoho starostí s plnými kufry při cestování, s financemi ohledně topení či s úložnými prostory. 

Konec léta a začátek podzimu je dokonce také ta nejvhodnější doba, kdy své tělo velmi opatrně přivykat na snižující se teploty. Nemusíš ho přehnaně stresovat, stačí jen nechat se za ruku jemně vést přírodou. 

Otužování Ti může podpořit tvorbu vlastního tepla a Ty se tak do jisté míry zbavíš závislosti na stabilitě vnějších teplot a nadbytečných vrstvách oblečení. Zároveň za otužování nemusíš platit nic navíc a studenou sprchu můžeš vyměnit za mraženou zeleninu z mrazáku, místní rybník, o jednu vrstvu oblečení méně či otevřené okno. 

Jistě jsi už také slyšela, že by měl být přístup k chladu i otužování odlišný u žen a mužů. Na chladovou terapii u žen bohužel mnoho materiálu prozatím nenajdeš, to byl také důvod, proč naše Veronika z dostupných studií a vlastních bohatých zkušeností sestavila e-book o chladové terapii pro ženy. 

[ Větrej ]

Jedním z důvodů, proč býváme na podzim často nemocní, je fakt, že se uzavíráme do svých domovů či do jiných prostor, kde trávíme mnoho času s dalšími lidmi. Vyšší koncentrace lidí v suchém nevětraném prostoru je pro bacílky lahodnou hostinou a Ty jsi ta, která pak ponese následky. Neženu proto ženu na půl dne ven, ale ženu trochu vzduchu pro ženu uvnitř. ???? Větrej, umírněně, ale často! 

[ Vrť se ]

Mikropohyby během dne pomohou Tvému tělu na mnoha úrovních! Nastav si budík a každou hodinu vyskoč, procvič si bránici, pracuj chvíli vestoje, vyjdi na krátkou procházku s odpadem nebo k místnímu farmáři pro potraviny, udělej si 10 dřepů či se párkrát přitáhni na hrazdě mezi futry. Podpoříš si tak psychiku, cévy i termoregulaci. 

[ Spi jako princezna ]

Nenech se zmást. Pro nás v Systers “spaní na princeznu” neznamená mít pod sebou 10 matrací, na sobě noční košili s volánky a v místnosti výheň z krbu. Opravdu kvalitní spánek Ti může přinést mnoho technik, včetně chladného prostředí v místnosti, které by dle doporučení mělo být kolem 18 °C (rozmezí zhruba 15-19 °C). Teplota místnosti je totiž jedním z vůbec nejdůležitějších faktorů, které Ti kvalitu spánku ovlivní (4). 

[ Zahřej se nápojem ]

Hřejivý pocit, dobrou náladu i více energie Ti v průběhu dne mohou dodat i různé drinky, jako je náš oblíbený Golden Sun Milk, Zen v kávě či kvalitní kakao s ceylonskou skořicí, špetkou chilli a tinkturou z adaptogenní houby Chaga či práškem z Cordycepsu. Dej si naopak pozor na zelený čaj, který i ve své horké podobě tělo naopak ochlazuje, a není proto dobré popíjet ho například v zimě před otužováním. 

[ Aby bylo teplo i v bříšku ]

Protože s příchodem podzimu se začíná měnit také náš metabolismus, doporučuji zaměřit se na stravu tučnější, kořeněnou, protizánětlivou, lokální a sezónní. Na mysl mi proto přichází například dýně, mrkev, kurkuma, zázvor, česnek, kmín, ghí, červená řepa, brokolice, kedlubna, brambory, farmářské maso i vejce a z větších dálek například divoký losos, jakožto zdroj protizánětlivých omega 3 mastných kyselin. 

Nepropadej podzimnímu splínu, jsme v tom s Tebou a

[ s láskou ♡ ]

Zdroje

(1) WHO Housing and health guidelines. World Health Organization. 2018. pp. 34, 47–48. ISBN 978-92-4-155037-6

(2) World Health Organization. Environmental Health in Rural and Urban Development and Housing Unit. (1990). Indoor environment : health aspects of air quality, thermal environment, light and noise (PDF). p. 17

(3) Sami Karjalainen. Gender differences in thermal comfort and use of thermostats in everyday thermal environments. Building and Environment. 2007 April. https://doi.org/10.1016/j.buildenv.2006.01.009

(4) Okamoto-Mizuno K, Mizuno K. Effects of thermal environment on sleep and circadian rhythm. J Physiol Anthropol. 2012 May 31;31(1):14. doi: 10.1186/1880-6805-31-14. PMID: 22738673; PMCID: PMC3427038